Narodila se v Itálii v roce 1870, v obci Chiaravalle, v provincii Ascona. Po maturitě si prosadila studium na lékařské fakultě v té době přístupné jen mužům. V 1896 byla promována jako první žena v Itálii lékařkou.
Po roce 1900 začala řídit tzv. Modelovou školu při lékařsko– pedagogickém institutu pro vzdělávání učitelů, která pracovala s postiženými dětmi. Experimentálně zde prověřovala a upravovala didaktický materiál pro potřeby dětí.
V roce 1902 ukončila Maria studia pedagogiky, experimentální psychologie a antropologie na univerzitě v Římě. O něco později dospěla k přesvědčení, že její poznatky a zkušenosti z práce s postiženými dětmi by měly ještě větší úspěch u dětí zdravých. Vytvořila teorii, podle které dítě v podnětném, klidném a nestresujícím prostředí, za pomoci speciálních pomůcek získává přirozený zájem, fixuje si správné pracovní návyky a získává vlastní názor.
Maria Montessori cestovala po celém světě a šířila svoji metodu, vzdělávala učitele a pomáhala zakládat školy s montessoriovským přístupem k dítěti. Za svoji celoživotní práci byla 2x nominována na Nobelovu cenu míru. Zemřela v roce 1952 v Holandsku. V současné době rozvíjí teorie Marie Montessori její vnučka Renaldine, která působí v AMI v Holandsku a v Torontu.