Výsledky akcí

Akrostichy žáků 6.A, 8.B a 9.A

Víte, co to je akrostich? Že ne? Tak si přečtěte ty, které vytvořili žáci z 6. A, 8.B a z 9.A při distanční výuce, jistě na to přijdete... :-)

Akrostichy 6.A

Rákosí je všude kolem

Obilí už začlo zrát

Byl jsem doma u kámoše

Ivo se mu přezdívá

Nevím, co mám dneska dělat, protože jsem doma sám.

 

Fialky z jara krásně voní,rostou ho sesbírají.

Radegast je hořké pivo,táta pije, pije jeho.

Antonín je krásné jméno.

Natálie dává smeče, kde kdo uteče.

Táta opravuje auto, učím se to od něho.

Indiáni mají zvyky náčelníci dětem vzorem býti.

Šimona přece všichni známe, hrajem volleyball spolu přece.

Elytra jsou křídla ve hře, všichni ji máme přece.

Kristýna a Natálie ve volleyballe jsou mistři přece.

 

Občas něco zapomenu,

Lítám v tom až po uši.

Ikdyž z toho dělám vědu,

Vůbec nic to nebylo.

Euro toť zvláštní měna,

Radost mít to vždycky dost.

 

Anežka je pěkná děvečka.

Máma s tátou jí hledají chlapečka.

Anežka ale žádného nechce

Leda že by jí dal pěvce

I kdyby jí ho dal

Emanuel by stejně vyhrál.

 

Energická vždycky jsem

Mám hodně činnosti každý den

Často však nevím, proč

Aktivity se opakují jako kolotoč

 

Šišky v lese pořád visí, i když listí spadalo. Máme podzim zase tady,

od zimy nás dělí krok.

Na viděnou příští rok!

 

Šašek dnes byl na bále,

Ivan se ho bál

Měl na krku korále,

Obtancoval sál.

Na viděnou na dále

 

Šutr ležel na cestě

Igor o něj klopýtnul

Málem chytil zajíce

On se však mu vyhnul

Navíc to byla samice :D

 

Eliška šla na procházku.

Nevzala s sebou tašku.

Nakonec našla spoustu žaludů.

A šla s nimi zpátky domů.

 

Och čím špína je nám asi

Líná je utírat si i vlasy

I na lenost voda zabírá.

Náš život takhle začíná.

 

Krása, to je radost, Radost, není starost.

I když je těžké překonat strasti,

Strasti, střídají překvapení a radosti.

Tohle není žádná věda,

Youtube, I tam se to hledá.

Na životě bez překvapení,

Ale místo tady na světě není!

 

Krásné jaro přichází

Avšak zima odchází,

Težce se mi říká sbohem,

Eště mi kapka ukápla,

Říkám si..ať už je tu zima zas.

Inu,

Nic s tim nenadělám..

Ať se zima, brzo přídá

 

R ádi jezdíme na kole

I chodíme na procházky.

CH odíme třeba do města

A jezdíme třeba až do

R akouska a zpátky

D omů do Znojma.

 

YouTuber natáčel video s Eskymákem

Eskymák byl zábavný

Vůbec se nenudí

Hraje hry od rána do večera

Eskymaci ví, že je to zábava

Neumí se nudit

I přes velkou zimu

I přes radost i smutek

A příkoří se mají rádi

 

Hodná a krásná,

Andělsky jasná,

Není to maska,

Ale čistá láska

 

Až jednou vyletím

Nepřistanu blíž

Eventuálně dál

Tak budu ráda snít

A vzpomínat.

 

A když jsem byla malá, chovala mě máma.

Někdy i babička s dědečkem pod naším stromečkem.

Eva sestřenice,chová ji máma, když zakopla o střevíce.

Teď už jsem veliká, mám zálusk na Jeníka.

A až budu dospělá provdám se do Únanova

 

Nauč se češtinu

A

Trénuj volejbal

Ách, to je dřina. Myslí vždy na to, že

Láska ke sportu

I když to bolí, tě nabije jako

Elektřina.

 

Hnízdo krásných ptáčku,

odlétají, přilétají.

Na zimu odletí, v létě

zase přiletí.

A každý rok dokola.

 

Dokud jsem ještě posiloval, tak jsem měl ještě nějakou fyzičku

Ale potom se mi už nechtělo pak jsem si

Vzpomněl, že aspoň ven musím chodit, tak jsem začal chodit ven

I když mě to někdy nebavilo, tak jsem pořád chodil

Do teď chodím ven, ale už jenom když se s někým domluvím

 

Jsem florbalista TJ Znojmo,

Ale jsem i volejbalista školní.

Když vystřelím ránu soupeř vidí dvojmo,

U bloku mi v hlavě zvoní.

Být vítězem je vždy mé přání.

 

Jméno mé je hezké,

Ale je I hebrejské.

Kuba značí patu,

Určitě se nepletu.

Bohužel nevím, jak dokončit tuto větu.

 

Akrostichy 8.B

To vám byla slepice.

A jmenovala se Pepa.

Doma snáší kraslice.

Emigrovala do sklepa.

Ále, ona je hodná

Šneky ze zahrádky zastraší.

 

A v každé práci je vhodná.

Léky babičce donáší.

Elektřinu v kůlně nahodila

Xylofon ze skříně vytáhla

A paličkama krásnou melodii objevila.

(zvířátkům pak trochu zahrála)

 

Jak je známo,

Idola má každý, mámo!

Relaxovat se musí, táto.

Ke slávě míří každý,

Alois se kvůli ní dopustí i vraždy

 

P etr je jméno hezké,

E xistuje již od doby pravěké.

T atínek jmenuje se stejně,

R ád ho mám nadevše.

 

F andí mi o sto šest

I já fandím na jeho čest

A čka tu všichni jsme

L akomci tu nejsme

A krostich nadevše

  

Teď je doba špatná,

Elektornika je pro nás jasná.

Ráno brzy vstáváme,

Elektroniku hned zapínáme.

Začíná mě to už unavovat,

Ale nařízení musíme dodržovat.

 

Furt jen samé úkoly,

Lákají nás tím do školy.

E-maily ještě rychle zkouknu,

Gustava poté zhoupnu.

Rok už covid trvá,

Osnova je tvrdá.

Vrátíme se do školy,

Až to vláda povolí.

 

 

Jasně svítí celou noc

I když v pokoji je tma

Ráno Slunce převezme svou moc

Kam se poděla ta jedna z nočních krás

Až večer uvidím ji zas

 

Hned večer v okně objeví se

Obloha je posetá

Rytíř přišel se svým svitem

Ách a za ním kometa

Krásné sny

 

Emoce je vážný téma

Laskavost je vždycky třeba,

Intuice, když je správná

Špatná cesta pak se vzdává,

Kamarádství není nazbyt

A proto jej musíš chránit.

  

Je to fakt můj kamarád.

Abyste v pohodě dojeli.

Komu jsi to dal?

Ukaž mi, co jsi provedl.

Bude dneska krásné počasí.

 

Lenivý jako prase

Exluzivní jak rum

Omámený z vůně

Šmiklý jak vůl

 

Nádherné vrata jsi otevřela

Oslepen ranním světlem

Vánek z lesa šel

Akorát jsem si uvědomil

K pohřbu nikdo nepřišel

 

Nebaví mě sedět doma,

Eliška mi na telefon zavolala,

Ledaže bych s ní šla ven říkala,

Čáry máry fuk rozhodla jsem se nebýt doma furt

A vyrazit na čerstvý vzduch.

 

Nanuk líže

A volá pojď blíže

Tak jde

Až zakopne

Láska se zjeví

I on jí však projeví

Eva z dálky na něj

 

Volá jdeš ven?

A náhle se

Láska rozpadla na kousky

On se o to však nestará

Vše skončí tak, že zlomené srdce ona má

A kamarádka ji teď ze dna vstát pomáhá

 

Nejistota, strach

I smutek je ve mně

Když opouští mě osoby milované

Och ja hloupá si myslela, že nechtějí, abych stála ve tmě

Lásku k nim chovám daleko poté

A až když ukáží svou pravou tvář se v nich zklamu

 

Vážně jsem byla tak naivní?

A nevšimla si, že si srdce vlastně lámu?

Nemůžu uvěřit, co všechno jsem obětovala

Kvůli lidem, co poslali mě k vodě

Odvážně své srdce přelepuji náplastí

Vás už nechci ani vidět, nastupuji do osamocené lodě

A tak se tu mějte, užírejte se závistí

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nevyplácí se být člověkem dobrým

I já to několikrát poznala

Když se srdcem jdeš ledovým

Oni chtějí víc, aby s nimi jsi tu zůstala

Lepší je pomoci sobě

A pro sebe tu být, než mít srdce rozlámané a nechtít dál jít

 

V pokoji sedím, a dost se nudím.

Ementál jím, když už nevím, co s tím.

No je to težké sedět jen doma a čekat než setmí se znova.

Doma mě to nebaví, ja chci radši do školy!

Už zase zkouším zahnat nudu, ven asi půjdu.

Láká mě to sluníčko, snad vysvitne maličko.

Adidas na nohou, náramky na rukou a můžem jít, zatím dobrou.

 

Honza je na světě

Oooo pohroma je tu zase

Narodil se škodlivý mužík, končím ve větě

Zase jí jak prase

A na konec ocitl se v base

 

Akrostichy 9.A

Dnes byl krásný slunčený den

A

Včera taky

I když byly mraky

Datum toho dne bylo 12.

Března

Ázerbajdžán je bývalá sovětská

Republika už bych si mohl uklidit

Trika

A zatím stále nic, chtěl bych do Bradavic

 

To od rána pršelo

Občas se blesklo

Mně v hlavě třesklo

Álejí šel jsem, všechno kvetlo

Šuměly koruny stromů

 

Boty mě tlačily

A šel jsem domů

Ramena promoklá

Tuhá záda

Občas potkal jsem kamaráda

Šero, mraky, žádná hitparáda

 

Mít po příjimačkách bych už chtěl

a odpovědi jsem hned musel vědět

R rovnou na internet jsem se šel hledět

elefanta jsem tam viděl

křídla měl na zádech dvě

bo na hlavě čepku měl

říká se, že jsou vzácné

elefanti jsou ale nebojácní

zelenina jim moc nechutná

i přes to si na tom pochutnán

na svačinu bude buráka

a ne žádný voják

 

Vešli do školy

I se sešity Kubovy

To je ale podivné

 

Báje se dneska učíme

Řecké báje, test nerozluštíme

Energie máme pořád dost

Zdenda má radost

Inkoust se mi vylil

Nábytek se celý polil

A domů jsem šel

 

 

Ať věčně žije, co šťástným tě dělá! 

láska a přátelství, co zlomit se nedá.

energii a štěstí do všeho dávej,

nikdy s rozdáváním radosti nepřestávej.

a nikdy se nevzdávej.

 

Fantazii do svých myšlenek zařaď,

o to víc se pozitivním myšlením nalaď.

Jsou i časy, kdy těžké to je,

tak netrap se tím, ať dobře se ti žije!

i z maličkostí se pořád raduj,

ke splnění tvých snů, dál v cestě pokračuj.

o špatném světě víme, a tak

všichni navzájem o štěstí se podělíme,

ať dobře se nám tu žije!

 

Mlčím i když pravdu mám.

I přesto ti naslouchám.

Radši zpívej jako ptáček.

I když venku je jen mráček.

A mezi tím zapni mysl.

Melou věci, co nedávají smysl.

 

Furt však svou pravdu máš.

Rozzuřeně povídáš.

Ihned hoď se do gala!

Covid je už únava.

Omlouvám se už nemůžu.

Vždyť jde vidět jak mám hrůzu.

Ach jo svět už mě nebaví, ale s tím už si pomůžu.

 

 Žížalí život ten snadný je

A to se v hlíně plácaj dennodenně

No ještě že nemaj obličeje

Emil by nevypadal zrovna spokojeně

Ten má rád čisto

A na žížaly se kouká znechuceně

 

Hlínu pěkně pročistí

A mají po práci

Večer se jen zajistí

Líp než ostatní hlupáci

Íránští červi vojáčtí

Kudy tudy v paláci

O večerní klid se starají

V noci chodby hlídají

Áááá všichní už spát utíkají

 

Estetika to je práce,

moje žába ráda skáče.

I ten kůň se někdy přidá,

lidi ,proto jsem tak živá.

Yzop to je kytka,

 

hodila jsem ji na Vítka.

Okolo něj se všichni sběhli,

líto mi ho je jen někdy.

Elliot je můj dobrý soused,

či možná I ten boyfriend.

Kačka na mě vždycky žárlí,

on je na ni až moc starý.

Venku se s ním snaží bavit,

A proto letí do přehrady.

 

Auto jede brzy z rána,

Dlouhou cestou do neznáma.

Espresso si řidič dává,

Loupežník ho přepadává.

A pak volá policii,

 

Hnedle jedou ve fábii.

Ruka zákona brzy čapne,

Uličníka hned si lapne.

Zavře si ho do šatlavy,

Osvobodit ho není snadný.

Volá pořád o pomoc,

Advokátů, není moc.

 

J ednou jeden kluk v lese byl měl

I batoh s kamením

Ř íkal mi že si hraje

I ho to kamení saje

 

Kukačka však nevěděla

Listy si strhla sama

I přes to na zem spadla

Myšičku přitom poranila

A sebe jen poškodila

 

Listy už padají

U nás ptáci hvízdají

Cože v zimě?

Kukačka nám sedí na stromě

A už je po létě

 

Kam se poděl deník

O mém životě

No to nevím

I vzpomínky tam jsou

Kam se podíváš

O to né snad to nikdo neviděl

Vám povím

A to je konec!

 

Mám napsat básničku

I když nevím o čem.

Co takhle počkat chviličku

Hle a vím o něčem,

Ale je to záludné.

E-mailovat je už nudné.

Líbí se mi chodit ven,

Ale dnes se mi to zdá jako pouhý sen.

 

Moc mě tohle nebaví,

Ale do večera to musím mít.

Literatura má mé obavy.

Koukám, že už budu muset jít.

Omlouvám se za ztrátu času

Vašeho známého hlasu.

A neshledanou u další básně.

(i vy se mějte krásně)

 

Já a přijímačky

Ahoj, jak se všichni máte?

No tady dobrý, však to znáte.

Eso do rukávu schovám,

Tak v pondělí už se vydám,

A pevné nervy s sebou sbalím,

 

Na příjmačky se už valím.

Ono se to snad povede,

Vždyť se mi tak zle nevede.

Ale obava je stálá,

Konkurence není malá.

Ostatní jsou určo ready,

Však já také, doufám tedy.

Ano, my to dokážeme!

(Potom všichni slavit jdeme.)

 

Víme o tom všichni snad

Lidé i z krajů jiných...

A že mě má každý rád

Snad to není hřích

To jsou vždycky skvělé dny

I ty v koroně

Moje společnost vás těší

Inteligence silná stránka moje

Loučím se dál

 

Práce plno udělám

I když zrovna volno mám

Když se máma nedívá

Někdy zdrhám hlavně sám

Em nekdy to bolí avšak

Rád však mámu stejně mám

 

T eplo už se blíží,

E nergie nám stoupá.

R áno slunce svítí,

E lektronika do skříní padá.

Z ase si můžeme jít hrát

A lou ven,

 

P řeci je nový den.

I slunce už nám vysvitlo,

N a poli už kvítí rozkvetlo.

K aždý si chce jít hrát,

A však nemohu,

V ždyť mám zkoušku velikou.

O mlouvám se nemohu,

V šak učit jen se mohu.

A le nevadí, to se napraví.

 

 

Kamarádství, to mi chybí,

Ať se kouknu kamkoliv, vždy si ho představím.

Můžu chodit ven,

I když sama, no nevím.

Lucky, můj pes, ten mě odreaguje

A vždy mi srdce rozehřeje.

 

Pomůže mi rodina, říkám si,

Opak je bohužel pravdou.

Louka, ta mě probudí,

A Lucky, ten mě povzbudí.

Kamarádství, to mi chybí,

O můj bože, jak si vymýšlí.

Vrata mé mysli můj chtíč zavřela,

A život pokračuje zcela.

 

Bruno je mé jméno.

Ruda zase železo.

Ulice je krásně čistá.

Na tabuli je vše jisté.

Opice se radují.

 

Venku dnes foukat bude.

Lanovka se kymácí.

Akrostich je velmi zvláštní.

Hladová zvěřina přichází.

A za akrostichem se otáčí .

 

Sranda mě brzy přešla

To když učitelka do třídy vešla

Alergie mě začala

Na otázku se mě učitelka zeptala

Do dveří kopl Dejv

A v ruce měl plnej sejf

 

Vyskočil jsem z lavice

Yetti mě bouchnul do palice

Salám v ruce měl

Kamarád to všechno chtěl

Oblečení mám špinavý

To pračka jistě napraví...

Adresa školy

Základní škola Prokopa Diviše a MŠ,
Znojmo – Přímětice 569
Ke Škole 569/15,
66904 Znojmo-Přímětice

IČ: 70940843
IZO: 600127826
datová schránka - xc8mrqi

 

Zřizovatel školy

Město Znojmo

www.znojmocity.cz

© Copyright 2020 ZŠ Prokopa Diviše a MŠ, Znojmo - Přímětice 569. Všechna práva vyhrazena.

Vyhledávání