Jitka Povolná do celostátního kola!

Únor se již každoročně stává  měsícem, ve kterém probíhá konverzační soutěž v anglickém jazyce. Již několik let se k absolutní špičce v rámci znojemského okresu řadí i žáci a žákyně ZŠ Prokopa Diviše Znojmo-Přímětice, kteří pravidelně postupují do krajského kola. Stejně tak i v letošním roce zvítězila ve své kategorii žákyně ZŠ Přímětice Jitka Povolná a v minulých dnech reprezentovala znojemský okres v konkurenci dalších deseti okresních vítězů v krajském kole této soutěže. Jitčiny ambice byly přiměřené, již tradičně bývají na této úrovni téměř bezkonkurenční vybrané brněnské školy. Letošní skutečnost však byla zcela jiná. Jitka s přehledem porazila všechny své soupeře i soupeřky a svým excelentním rozhovorem a znalostmi ohromila porotu. A jak svoje účinkování v soutěži viděla sama vítězka?

„Do Brna jsem se velice těšila, a to nejen proto, že mi odpadne chemie a matematika, ale hlavně na angličtinu.V místnosti, kde seděli účastníci se svým doprovodem, panovalo napětí a v rukou soupeřů se často pohupovaly konverzační slovníky. Na tvářích se jim ale nezračil strach nebo snad nervozita, nýbrž suverénnost a odhodlání. Neočekávala jsem žádné převratné výsledky, a proto jsem neměla důvod se ještě honem něco učit. Po dokončení prezence nás tamní profesorky vyzvaly k prvnímu úkolu. V malé třídě s nástěnkou o olympiádě v Turíně se pracovalo příjemně. S ledovým klidem jsem začala psát šťastnou propiskou od p.uč. Toiflové, která mi v okresním kole vyplnila správně celý poslech (ta propiska samozřejmě J). Po zhruba hodinové přestávce jsme se konečně dostali k té pravé anglické konverzaci. Zpět do třídy chodili účastníci s úsměvem značícím dobrý pocit, ale i bez úsměvu. Některá konverzační témata nás jistě překvapila a to hlavně medicína, kterou si nešťastně vylosoval jeden z chlapců. Museli jsme se všichni shodnout na tom, že povídat něco o medicíně, by byl těžký oříšek i v češtině, natož o ní něco říct v angličtině. Když jsem byla do třídy zavolána i já, jen jsem se modlila, aby mi ruka nevylosovala nějaké podobné téma. Štěstí se usmálo – téma „rodina a přátelé“ patřilo rozhodně k těm nejlepším. Když jsem pak začala se svým rozhovorem, nějak jsem přestala vnímat ony tři profesorky sedící přede mnou a v klidu jsem jim povyprávěla nejen o rodině a přátelích, ale i o tom, co čtu za knihy, jaké sleduji filmy a dostali jsme se dokonce až k cestování. No a na závěr přišlo vyhlášení. Třetí místo - chlapec, druhé místo - chlapec a se třemi holkami vedle mě jsme se shodly na větě „Balíme to“. Při vyhlášení prvního místa se mi nejprve zdálo, že špatně slyším, ale můj vnitřní hlásek mi správně napovídal: „Vyhrála jsi!“. Ještě dnes se mi honí hlavou otázka, jak je to možné. Ten, který na tom všem má největší podíl, je však paní učitelka Toiflová, která kdyby mi až do 8.třídy nedávala z angličtiny na vysvědčení dvojku, tak bych se v životě nezačala o angličtinu zajímat natolik, abych dosáhla tohoto vítězství.“

Tento příběh však rozhodně nekončí. 2. května si Jitka pojede změřit své síly na celostátní úrovni do Prahy. Všichni jí držíme palce.